Káva, jeden z nejpopulárnějších nápojů na světě, má daleko starší a hlubší historii, než se může zdát při ranním šálku espressa nebo latte. Její cesta od mystických arabských pouští až na naše stoly je fascinující příběh plný kultury, tradic a proměn.
Slovo qahwa pochází z klasické arabštiny (قهوة) a původně označovalo nápoj stimulační povahy, který povzbuzuje tělo a mysl.
V arabských lexikonech se qahwa původně používalo pro označení vína, protože mělo podobný společenský charakter, byť bez alkoholu.
Slovo se časem přesunulo na nový nápoj — kávu — a stalo se základem pro všechna moderní pojmenování: turecké kahve, italské caffè, francouzské café a anglické coffee.
Tento jazykový vývin nám připomíná, že káva není jen nápoj — je i kulturním mostem mezi světy.
Botanický původ kávy sahá do horských oblastí Afriky, především dnešní Etiópie a Jemenu, kde rostlý kávovník rostl volně v přírodě.
Nejstarší skutečné pěstování a pití kávy se datuje do Jemenu, kde ji Sufijští mystici užívali během nočních modliteb, aby zůstali bdělí.
Arabové postupně zpracovávali kávová zrna a výsledný nápoj se stal symbolem intelektuálních i společenských setkání.
Legenda o pastýři Kaldi a jeho oživlých kozách, které snědly kávové plody, je jednou z nejznámějších příběhových představ o objevení kávy — byť nejde o historicky potvrzený fakt.
V arabsko-islámském světě se kolem pití qahwy brzy rozvinula i silná společenská tradice:
✔️ První kavárny (qahwa-khaneh) vznikaly v městech jako Mekka, Káhira nebo Istanbul a staly se centry diskuzí, umění a myšlení.
✔️ Nápoj byl považován za náhradu vína, které islám zakazuje — a tím i za vhodný stimul pro společenské a duchovní účely.
✔️ Během 16. století se qahwa rozšířila i do Evropy — nejprve díky osmanským obchodním cestám a postupně přes Benátky a další přístavy.
V kavárnách se debatovalo o všem od politiky po poezii — což vedlo k jejich označení „školy moudrých“.
Káva se během 16. a 17. století stala populární i v Evropě:
➡️ Evropané ji přijali s nejistotou — někdy dokonce jako „muslimský nápoj“, který někteří duchovní chtěli zakázat.
➡️ Známá historka říká, že papež Clemens VIII. ochutnal kávu a místo zákazu ji posvětil — čímž pomohl její evropské popularizaci.
➡️ První kavárny v Londýně, Paříži a Vídni se brzy staly centry intelektu a společenského života.
Dnes se qahwa především používá jako označení arabské kávy, často ochucené kardamomem nebo dalšími kořením, podávané v ceremoniálním stylu, například v Saúdské Arábii nebo Jemenu.
Tradiční podávání arabské kávy je spojeno s pohostinností — vždy nejprve hostům.
I moderní kavárny čerpají z těchto kořenů, ať už jde o směsi, metody přípravy nebo samotné pojmenování nápojů.