Když ráno spěcháte a nemáte čas na zdlouhavou přípravu espressa z čerstvě namletých zrn, možná sáhnete po rozpustné kávě. Pro mnoho lidí představuje instantní káva rychlý a nenáročný start do nového dne. Ale přemýšleli jste někdy nad tím, jak tento jemný prášek nebo malé granulky vlastně vznikají? Kde se berou a jak je možné, že se po zalití horkou vodou okamžitě promění v kávový nápoj?
Pojďme se společně podívat na fascinující cestu, kterou musí kávové zrno ujít, než se z něj stane instantní káva. Navíc se podíváme na vědecká fakta o tom, jak si rozpustná káva stojí v porovnání s tradičně připraveným šálkem – ať už jde o kofein, antioxidanty nebo tolik diskutovaný akrylamid.
Kdo považuje rozpustnou kávu za fenomén uspěchaného dvacátého století, bude její bohatou historií bezpochyby překvapen. Její vývoj trval staletí a podílela se na něm řada chemiků i vynálezců. Zde jsou ty nejzásadnější milníky:
1771: První doložená zmínka o tzv. instantní kávě pochází z Velké Británie. V té době šlo spíše o hutný kávový extrakt.
1853: Během občanské války spatřila světlo světa první americká verze této kávy ve formě jakýchsi "kávových koláčků", které si vojáci míchali s vodou pro rychlé dodání energie.
1901: S prvním dostatečně stabilním produktem ve formě prášku přišel japonský chemik Sartori Kato pracující v Chicagu (který mimochodem stojí i za metodou výroby instantního čaje).
1906: Britský chemik George C. Washington vyladil proces masové výroby rozpustné kávy a představil značku „Red E Coffee“, která pak na desítky let ovládla trh.
1938: Společnost Nestlé, po letech výzkumu se švýcarskou vládou a brazilskými producenty kávy (kteří potřebovali zpracovat obrovské přebytky kávových zrn), představila své první Nescafé. Tehdy se do kávového prášku pro lepší stabilitu stále přidávaly karbohydráty.
Padesátá léta 20. století: Teprve v této době se podařilo technologicky vyrobit 100% čistou rozpustnou kávu bez dalších příměsí, kterou známe dnes.
Ačkoliv to někteří kávoví puristé neradi slyší, i na začátku výroby instantní kávy jsou úplně běžná kávová zrna. Ta se musí nejdříve klasicky upražit a namlít. Co se děje dál?
Upražená a mletá káva je zpracována ve velkých průmyslových extraktorech za pomoci vysokého tlaku a horké vody (dosahující až 175 °C). Vzniká velmi hustý a silný tekutý kávový extrakt. Je to v podstatě obrovské a vysoce koncentrované espresso, ze kterého se následně musí odstranit voda.
Aby z tekutiny vznikl sypký produkt, musí se kávový extrakt vysušit. K tomu se používají dvě hlavní metody, které zásadně ovlivňují výslednou kvalitu:
Sušení rozprašováním (Spray drying): Kávový extrakt je pod tlakem rozprašován do obrovské horké věže, kde působí teploty kolem 250 °C. Kapky vody se okamžitě odpaří a na dno dopadá jemný kávový prášek. Tento proces je velmi rychlý a levný, ale vysoké teploty bohužel zničí podstatnou část přirozeného aroma kávy.
Sušení mrazem (Sublimace / Freeze drying): Kávový koncentrát je zmražen na teplotu kolem -40 °C. Zmrazené krystalky kávy se následně umístí do vakuové komory, kde se voda odpaří přímo z pevného skupenství do plynného, aniž by prošla tekutou fází. Tento proces je dražší a časově náročnější, ale zachovává mnohem více původní chuti a vůně. Tímto způsobem vznikají charakteristické hrubší granule.
Během tepelného zpracování ztrácí káva část své typické vůně. Proto se vonné plyny uvolněné během pražení a mletí ve speciálních provozech zachycují a v této fázi se do granulí nebo prášku vrací zpět.
Rozpustná káva je extrémně citlivá na vlhkost. Balí se proto v takzvané ochranné atmosféře, kdy je vzduch ve sklenici nahrazen neutrálním plynem (nejčastěji dusíkem), což zabrání oxidaci a ztrátě chuti.
Zůstává instantní káva po takto náročném zpracování ještě kávou a je vůbec zdravá? Výzkumy ukazují několik zajímavých rozdílů:
⚡ Obsah kofeinu: Rozpustná káva je obecně slabší. Jeden průměrný šálek instantní kávy (250 ml připravený z 1 lžičky prášku) obsahuje zhruba 30–90 mg kofeinu. Pro srovnání: stejné množství překapávané kávy nabídne 70–140 mg kofeinu a běžné espresso se u silnějších zrn pohybuje ještě výše. Pokud jste tedy citliví na kofein, instantní káva pro vás může být mírnější volbou.
🛡️ Obsah antioxidantů: Káva je jedním z největších zdrojů antioxidantů v naší stravě. Studie ukazují, že i instantní káva si zachovává vysoký obsah těchto cenných látek. Vzhledem k procesu koncentrace a sušení má dokonce některých specifických antioxidantů na gram prášku více než káva tradičně připravená.
⚠️ Obsah akrylamidu: Akrylamid je potenciálně škodlivá látka vznikající během zahřívání a pražení potravin. Rozpustná káva obsahuje v průměru asi dvakrát více akrylamidu než tradičně připravená zrnková káva. Podle zjištění Evropského úřadu pro bezpečnost potravin však průměrná konzumace běžné i rozpustné kávy nepředstavuje dávku, která by bezprostředně ohrožovala lidské zdraví.
❤️ Zdravotní benefity: V tomto směru nabízí instantní káva v podstatě totožné benefity jako ta klasická. Podle vědeckých zkoumání podporuje pravidelné pití kávy funkce mozku, zrychluje metabolismus a prokazatelně snižuje riziko závažných onemocnění jater.
Ačkoliv moderní technologie dělají divy, pravý kávomil vám potvrdí, že rituálu a vůni čerstvě upražených zrn se nic nevyrovná. Pokud ovšem spěcháte nebo potřebujete kávu na cesty či do práce bez kávovaru, nemusíte dělat kompromisy v kvalitě. Vyzkoušejte naši Vilémovu instantní kávu, která si díky šetrnému zpracování zachovává plnou chuť a skvělé aroma.
Když si ale chcete vychutnat plné tělo, bohatou cremu a rozmanité tóny, sáhněte po kvalitní zrnkové kávě. Ať už je to naše čerstvě pražená Vilémova káva (zrnková i mletá) nebo pečlivě vyladěná směs Gaetano Daneli, oceníte každý doušek mnohem více než u běžného instantního prášku ze supermarketu.
Horké čokolády